Nebuďte z mýtů na větvi!

Jsou děti kolem vás na větvi z toho, jak ježeček nosí na zádech jablíčka, která s chutí pojídá či z nich vaří kompot? Nebo vás zlobí jiné podobné mýty o naší přírodě, které si odnáší mnohé z našich dítek až do svého dospělého života?

Výukové programy

Cílem programů je pootevřít dětem vrátka a nechat je nakouknout do kuchyně Matky Přírody, která ve svých hrncích a na pánvičkách míchá pestrou paletu roztodivných spletitostí života na naší planetě. Každý program je veden tak, aby se děti mohly zapojit do jeho tvorby, aby si mohly vyzkoušet co nejvíce věcí „na vlastní kůži“ a zapojit se pohybem a pokud možno všemi smysly.

Součástí programů je individuální či skupinová ruční práce nebo výtvarná činnost a z každého programu si dítka, kromě zážitků a novinek, odnesou také vlastní výrobek či obrázek.

Více informací

Aktuální nabídka programů

V pohodlí vaší mateřské či základní školy zprostředkujte dětem zážitky z přírody a poskytněte zamyšlení nad tajemstvími života kolem nás!

  • Bylinkový košík
  • Živo jako v úle
  • Od zrníčka k bochníku
  • Mezi námi dravci
  • Kvaky kvak, jde sem čáp
  • Ježčím krokem celým rokem
  • Na ptačím krmítku

Bylinkový košík

Na jednom hradě, kdysi a kdesi, měli jednu upovídanou kuchtičku a ta měla babičku, babičku co bylinky znala a své vnučce o nich často povídala...
Jaké bylinky se suší v hradní kuchyni? Co to voní z hrnce na plotně? Čím to, že má hradní paní tak hebkou pleť? Je měsíček jen na obloze? Jak poznali Vikingové, zda má válečník vnitřní krvácení? Vymyslel injekční stříkačku člověk?

více informací

Živo jako v úle

Že včely jsou hmyzem společenským, a že se brání žihadlem, po kterém mnozí z nás otečou do velikosti balónu, to tušíme všichni. Stejně tak víme, že včely žijí v úle, také že člověku, který o ně pečuje, se říká „včelař“, a od něj že si můžeme koupit onu zlatavou a sladkou pochutinu, kterou medem nazýváme.

více informací

Od zrníčka k bochníku

Den bez krajíce chleba či rohlíku a pole bez traktorů a kombajnů si už dokáže představit asi jen málokdo z nás. Ale není tomu tak dávno, kdy lidé obdělávali pole a políčka sami jen s motykou či s pluhem za pomoci zvířat a základem jejich stravy byly různé obilné kaše a chléb v podobě placek všeho druhu.

více informací

Mezi námi dravci

Opeření dravci krouží na modré sluncem ozářené obloze vysoko nad námi a číhají na svou kořist v podobě hraboše či holuba. Ale jedno neslyšné mávnutí křídly a nepozorná myš není v bezpečí ani v noci! Dravci loví, aby nakrmili sebe i svá věčně hladová mláďata. Často proto sedí na stromech vysazených mezi silnicemi a poli, případně dosedají na sloupy elektrického vedení, odkud mají dobrý rozhled po okolí. Bohužel obojí se jim může stát osudným...

více informací

Kvaky kvak, jde sem čáp

Vhlahý jarní pozdní večer, na obloze měsíc v úplňku, na okraji lesa poletují světlušky a od zarostlého rybníka se ozývá mnoho zvláštních zvuků, které by při troše fantazie mohly patřit nejedné pohádkové bytosti! Ovšem kromě vodníka. Ten se svým "brekeke" ozývá spíše za teplého letního dne a třeba i v pravé poledne! Skoro jako v pohádce o strašidlech si může připadat ten, kdo v jarním období zavítá k rybníku či tůni osídlené žábami. Ale nejen žabky tůňka skrývá...

více informací

Ježčím krokem celým rokem

Ježka zná z obrázků, říkadel a pohádek snad každé malé dítě. Ví, že i když je to zvíře bodlinaté, přesto je to stvoření milé a hodné. Také prý nosí na zádech jablka a hrušky, případně jiný sortiment ovoce – zelenina. Vždyť stejně jako hrušky a jablka i ježek patří neodmyslitelně k podzimu, tak proč je nespojit? Ale je tomu opravdu tak?

více informací

Na ptačím krmítku

Když paní Zima zahalí krajinu do bílého hávu a uhodí třeskuté mrazy, říká se, že příroda spí. A i když se u nás najde řada rostlin a živočichů, kteří přečkávají zimní období ve stavu více či méně klidovém, kolem krmelců a krmítek je živo každý den.

více informací

O mně

Mgr. Tereza Pacovská

Všední dny svého útlého dětství jsem trávila v jedné menší obci mezi zalesněnými kopci a loukami a víkendy pak na chaloupce o čtyři kopce a dvě louky dále. Školská zařízení jsem však navštěvovala v Olomouci už coby dítko přesídlené do města. Víkendy v lese a na loukách mi ale naštěstí zůstaly. Jen cíl výprav se měnil dle představ vedoucích turistického oddílu. V průběhu povinné školní docházky se mé záliby kromě turistiky a zálesáctví rozšířily také na sport a hudbu.

Více o mně