Živo jako v úle

Že včely jsou hmyzem společenským, a že se brání žihadlem, po kterém mnozí z nás otečou do velikosti balónu, to tušíme všichni. Stejně tak víme, že včely žijí v úle, také že člověku, který o ně pečuje, se říká „včelař“, a od něj že si můžeme koupit onu zlatavou a sladkou pochutinu, kterou medem nazýváme.

Kde se ale med bere a jak voní? Co všechno nosí včely do úlu? Jsou všechny opravdu tak pilné, jak se říká? Mají někdy domácí vězení? Jakou silou vládne včelí královna a jak se pozná? Voní všechny včely stejně? Jak dlouho vůbec včely žijí? A kdo je medojed? A kdo medozvěstka?

Stejně jako medvědi, i lidé začali včelařit nejdříve pouhým vybíráním medových plástů z hnízd divokých včel. Ale dávno tomu již, co člověk přišel na to, že by mohl včely chovat podobně jako domácí zvířata, aby měl zdroj medu na dosah ruky. Kromě medu využíval také vosk na výrobu svíček nebo třeba na vymazávání pekáče na buchty. Teprve později, s rozvojem poznatků, začal člověk využívat, pro jejich příznivé účinky na lidský organismus, také další včelí produkty. Které?

Zahrajeme si na včelky a popovídáme si nejen o životě včel v úle a mimo něj, ale tak trochu i o včelaření a včelích produktech.

V průběhu programu si děti vyrobí svíčku ze včelího vosku, případně vybarví obrázek s říkankou či vyluští křížovku.